(asi 1070, Olomouc – 5. srpna 1240, Landshut): bavorská vévodkyně 1204-1231
Dcera českého knížete Bedřicha Přemyslovce a arpádovské princezny Alžběty, dcery uherského krále Gejzy II.
Ludmila se narodila na Olomouckém hradě jako šesté dítě knížecího páru s tím, že měla čtyři sestry a jednoho bratra.
Ve čtrnácti letech byla provdána za hraběte Albrechta III. z Bogenu, pocházejícího k ze širšího příbuzenstva mocných Babenbergů.
Svému prvnímu muži porodila tři syny: Bertholda III. z Bogenu, Luitpolda a Albrechta IV. z Bogenu. Po třinácti letech manželství ovdověla, když její manžel podlehl následkům zranění v křížových výpravách.
Ludmila se však o sedm roků později, na podzim 1204, provdala znovu.
Jejím druhým manželem se stal bavorský vévoda Ludwig I. z rodu Wittelsbachů. Do manželství nepřinesla pouze tři syny, ale také rodový erb hrabat von Bogen v podobě stříbrno-světle modré routové šachovnice. Ten se stal oficiálním znakem Bavorska, používaným dodnes.
S Ludwigem měla jediného syna Otu, který se po otci též stal bavorským vévodou.
Coby bavorská vévodkyně se Ludmila snažila ovlivňovat tamní politiku ve prospěch svého strýce českého krále Přemysla Otakara I.
Její druhé manželství trvalo dvacet sedm let, aby jej roku 1231 ukončil dosud neobjasněný atentát, který byl na jejího chotě spáchán na mostě ve městě Kehlheim.
Dvojnásobná vdova poté založila v Landshutu na počest manžela Ludwiga cisterciácký klášter Seligenthal, kam pozvala řeholnice ze slezské Trzebnice. Tato fundace byla zamýšlena také jako rodová nekropole Wittelsbachů. Pohřbeno jich zde bylo několik generací, které v krvi nesly genetickou stopu Olomoučanky Ludmily, až po posledního bavorského krále Ludwiga III.
Ludmila Přemyslovna zemřela v létě 1240 ve své rezidenci v Landshutu, aby byla pochována do rodinné hrobky jí založeného kláštera Seligenthal.
PŘILOŽIT
- portrét
- Wittelsbach - wappen