(1002/1005 – 10. ledna 1055, Chrudim): moravský kníže 1019/29?-1034, český kníže 1034-1055
Nemanželský syn knížete Oldřicha a jeho družky Boženy. Díky své statečnost a sebevědomí označován jako „český Achilles“.
Jeho nemanželský původ jej do jisté míry diskvalifikoval v nalezení rodově vhodné urozené manželky. Tuto situaci vyřešil roku 1021 únosem své budoucí choti Jitky z kláštera v bavorském Schweinfurtu.
Kronikář Kosmas popisuje situaci takto: „Tedy Břetislav, z jinochů nejkrásnější a hrdina nejudatnější, slyše z mnohých vyprávění o neobyčejné kráse, ušlechtilosti a urozeném původu řečené dívky, nedovedl ovládnouti svého ducha a jal se v srdci přemýšleti, má-li se pokusiti unést ji mocí, či se o ni řádně ucházeti. Ale rozhodl se raději mužně jednati než schýliti k pokorné prosbě šíji.:
S novomanželkou Jitkou později odjel na Moravu, kterou jeho otec Oldřich dobyl, když zde porazil polsko-moravské posádky. Nový zeměpán se usadil na Olomouckém hradě, kde fungovala také mincovna, v níž razil slavné denáry.
Po náhlé smrti svého otce Oldřicha v listopadu 1034 se stal jeho nástupcem na českém knížecím stolci. Při jeho velkolepé korunovaci v tehdejším knížecím paláci Pražského hradu se dokonce z oken mezi lid vyhazovaly mince.
Břetislav se v duchu své přezdívky pravidelně vydával na vojenská tažení. Ještě jako vládce Moravy vyjel z Olomouce 1031 na válečné tažení do Uher proti tamnímu králi Štěpánovi. Úspěchem bylo vyplenění uherského území až k hradu Esztergom.
Roku 1035 pomáhal císaři Konrádu II. v kampani proti Lužičanům a v letech 1038 a 1039 vytáhl do Polska. Obsadil Hnězdno, z jehož katedrály přivezl do Čech ostatky druhého pražského biskupa sv. Vojtěcha a jeho druhů a vyplenil také Krakov a Poznaň.
V roce 1054 vydal tzv. stařešinský zákon (tzv. seniorát), podle kterého se měl stát jeho nástupcem na českém trůnu nejstarší příbuzný, v tomto případě jeho syn Spytihněv, a jeho mladší bratři si rozdělili Moravu.
Břetislav zemřel na hradě Chrudim na počátku nového vojenského tažení do Uher; pochován byl v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.